To, že současné vládní nařízení likvidují ekonomiku, živnostníky a normální život, je všobecně známo.. Níže přikládám i dopad na lidi na jejich duševní zdravý. Jak ty, který již nějakým trpěli, tak i ty, které kvůli šířenému strachu vznikají u ostatních.

Já se níže popsanou studii pokusím shrnout do všem srozumitelných grafů, kde je v sekundě vidět co se děje.. Koho zajímají detaily, doporučuji si přečíst studii níže, kterou publikovav Cambridge University Press...

Zvýšení prevalence současných duševních poruch v kontextu COVID-19: analýza opakovaných celostátních průřezových průzkumů

• P. Winkler (a1) (a2), T. Formanek (a1), K. Mlada (a1) (a3), A. Kagstrom (a1) ... 

• DOI: https://doi.org/10.1017/S2045796020000888

• Published online by Cambridge University Press: 29 September 2020

Cíle

OSN varovala před krizí duševního zdraví spojenou s COVID-19; není však známo, zda dochází ke zvýšení prevalence duševních poruch, protože ve stávajících studiích chybí spolehlivá základní analýza nebo nebyly použity diagnostické opatření. Naším cílem bylo analyzovat trendy prevalence duševních poruch před a během pandemie COVID-19.

Metody

Analyzovali jsme data z opakovaných průřezových průzkumů na reprezentativním vzorku neinštitucionalizovaných dospělých Čechů (18+ let) jak z listopadu 2017 (n = 3306; 54% žen), tak z května 2020 (n = 3021; ​​52% žen). Jako hlavní screeningový nástroj jsme použili Mini International Neuropsychiatric Interview (MINI). Vypočítali jsme deskriptivní statistiky a porovnali prevalenci současných nálad a úzkostných poruch, rizika sebevraždy a poruch souvisejících s alkoholem na počátku a hned po prvním vrcholu COVID-19, kdy související uzamčení v ČR ještě existovalo. Kromě toho jsme pomocí logistické regrese hodnotili souvislost mezi obavami souvisejícími s COVID-19 a přítomností duševních poruch.

Výsledek

Prevalence osob trpících příznaky alespoň jedné současné duševní poruchy vzrostla z výchozí hodnoty 20,02 (95% CI = 18,64; 21,39) v roce 2017 na 29,63 (95% CI = 27,9; 31,37) v roce 2020 během pandemie COVID-19. Prevalence obou hlavních depresivních poruch (3,96, 95% CI = 3,28; 4,62 v. 11,77, 95% CI = 10,56; 12,99); a riziko sebevraždy (3,88, 95% CI = 3,21; 4,52 v. 11,88, 95% CI = 10,64; 13,07) se ztrojnásobilo a současné úzkostné poruchy se téměř zdvojnásobily (7,79, 95% CI = 6,87; 8,7 v. 12,84, 95% CI = 11,6; 14,05). Prevalence poruch užívání alkoholu byla v roce 2020 přibližně stejná jako v roce 2017 (10,84, 95% CI = 9,78; 11,89 v. 9,88, 95% CI = 8,74; 10,98); došlo však k významnému nárůstu týdenního chování při nadměrném pití (4,07% vs. 6,39%). Silné obavy z obou, zdravotních nebo ekonomických důsledků COVID-19, byly spojeny se zvýšenou pravděpodobností výskytu duševní poruchy (1,63; 95% CI = 1,4; 1,89; 1,42; 95% CI = 1,23; 1,63).

Závěry

Tato studie poskytuje důkazy o shodě důkazů, že problémy duševního zdraví související s COVID-19 představují velkou hrozbu pro populace, zejména s ohledem na překážky v poskytování služeb, které vznikají během uzamčení. Toto zjištění zdůrazňuje naléhavou potřebu celosvětově rozšířit podporu a prevenci duševního zdraví.

{originál studie zde}

Copyright

COPYRIGHT: © The Author(s), 2020. Published by Cambridge University Press This is an Open Access article, distributed under the terms of the Creative Commons Attribution licence (https://creativecommons.org/licenses/by/4.0/), which permits unrestricted re-use, distribution, and reproduction in any medium, provided the original work is properly cited.

Corresponding author

Author for correspondence: Petr Winkler, E-mail: petr.winkler@nudz.cz

References