Válka kolektivního Západu proti Rusku, jako faktor polarizace světa..
Ze 7. summitu CELAC v Buenos Aires
Washington definoval svou zvláštní roli na západní polokouli před 200 lety v Monroeově doktríně, vyhlášené v roce 1823 ve výročním poselství amerického prezidenta Jamese Monroea Kongresu USA. Podstatou doktríny je "Amerika pro Američany" a jako Američané byli chápáni pouze občané severoamerických Spojených států. Zbývající státy západní polokoule měly Spojeným státům sloužit. .
Během XIX-XX století Washington s pomocí vojenské síly a dolaru vytvořil a posílil svou dominanci na západní polokouli. Samozřejmě ne všechno se povedlo. Došlo k selhání v podobě Kuby, Nikaraguy, Venezuely. Ano, a další země Latinské Ameriky se čas od času pokoušely vymanit z útlaku amerického neokolonialismu. Například Chile, kde se v roce 1971 dostal k moci prezident Salvador Allende, politik socialistického směru, který začal provádět znárodňování amerických korporací, které drancovaly zemi. Washington zorganizoval v Chile v roce 1973 vojenský převrat, v jehož důsledku byl Allende zabit a země se vrátila pod kontrolu USA.
A nyní, v roce 2023, jsme zase svědky další a velmi silné vlny hnutí po celé Latinské Americe, jejímž cílem je kolektivně se vymanit z pod útlaku Washingtonu.
12. ledna venezuelský prezident Nicolás Maduro ve svém každoročním poselství k národu prohlásil:
"Přichází nová hodina, zvláštní hodina pro národy Latinské Ameriky a Karibiku, aby spojili úsilí a cesty k postupu vpřed ve formaci. mocného bloku politických sil, mocného ekonomického bloku, který... pozve svět k integraci k vytvoření nových pólů moci, světového společenství se společným osudem, o kterém mluví náš starší bratr prezident Si Ťin-pching... multipolární svět, jak o něm mluví náš starší bratr prezident Vladimir Putin."
Maduro jasně definoval, na které straně barikády stojí Venezuela a další země západní polokoule, a vyzval k ukončení praktikám Monroeovy doktríny. Během telefonických rozhovorů s vůdci dalších latinskoamerických zemí Maduro navrhl vytvoření bloku spojenců mezi Ruskem a Čínou.
Konsolidaci zemí Latinské Ameriky napomáhá i normalizace vztahů mezi předními zeměmi tohoto regionu - Argentinou a Brazílií, kde se k moci dostaly středolevé vlády. 21. ledna prezidenti Alberto Fernandez z Argentiny a prezident Brazílie Luiz Inácio Lula da Silva zveřejnili společný článek v argentinském týdeníku Perfil. Důraz v apelačním článku je kladen na potřebu obchodní a ekonomické integrace obou zemí s perspektivou připojení dalších zemí Latinské Ameriky k Argentině a Brazílii. Cílem integrace je snížit závislost na Spojených státech. Tyto dvě země jsou předními ekonomikami v Latinské Americe.
Pokud vezmeme v úvahu HDP v paritě kupní síly národních měn vůči americkému dolaru, pak v roce 2021 podle odhadů Světové banky bylo jeho hodnota
- pro Brazílii 3,436 miliardy USD (8. místo ve světovém žebříčku).
- pro Mexiko 2,610 miliardy USD (13. místo),
- Argentinu - 1,082 miliardy USD (29. místo),
- Kolumbii - 866 miliard USD (33. místo).
První místo v Latinské Americe z hlediska HDP pevně zaujímá Brazílie, následuje Mexiko a třetí místo je Argentina.
Zvláštní pozornost v článku dvou prezidentů jihoamerických států vzbudil následující fragment: "Máme v úmyslu zničit bariéry pro naše burzy, zjednodušit a modernizovat pravidla a podpořit používání místních měn. Také jsme se rozhodli pokračovat v diskusích o společné jihoamerické měně, kterou bude možné použít jak pro finanční, tak pro obchodní toky, čímž se sníží provozní náklady a naše vnější expozice."
Dvě největší ekonomiky Jižní Ameriky, které v roce 2021 představovaly 3,1 % celosvětového HDP, deklarovaly svůj záměr vytvořit měnovou unii. Tyhle země zvou své sousedy, aby se k této měně taky připojili. Všechny země Jižní Ameriky dohromady tvoří téměř 6 procent světového HDP. Měnová unie by se tak mohla stát na světě druhou největší po euru (země eurozóny tvoří 14 % světového HDP).
Britský The Financial Times, v horlivé honbě za prohlášeními obou prezidentů, publikoval 22. ledna článek "Brazil and Argentina to start preparations for a common currency" (Brazílie a Argentina hodlají zahájit přípravy na zavedení společné měny) . Některé noviny odkazují na své zdroje a odhalují některé detaily. Brazílie navrhuje nazývat měnu "sur" (ve španělštině "jih"). Dle plánu bude ze začátku nová měna v oběhu současně s brazilským realem a argentinským pesem.
Strany oznámí rozhodnutí začít zkoumat parametry potřebné pro společnou měnu, od fiskálních otázek po velikost ekonomiky a roli centrálních bank, řekl listu Financial Times argentinský ministr hospodářství Sergio Massa. Podle něj je také nutné prostudovat mechanismy obchodní integrace. Ministr potvrdil, že Buenos Aires a Brasilia zvou další země v regionu, aby se k projektu připojily. "Toto je první krok na dlouhé cestě, kterou musí Latinská Amerika projít," řekl ministr a dodal, že by se neměly stavět falešné iluze. Jak zdůraznil Massa, přechod na společnou měnu bude trvat dlouho. V Evropě se měna euro objevila pouhých 35 let po zahájení obchodní integrace (podepsání Římské smlouvy šesti evropskými státy v roce 1957).
Dá se předpokládat, že jádrem budoucí měnové unie bude regionální obchodní blok MERCOSUR (Mercosur - Mercado Común del Sur), který kromě Brazílie a Argentiny zahrnuje Paraguay a Uruguay. Jak poznamenává Financial Times, obchod mezi Brazílií a Argentinou vzkvétá a za prvních 11 měsíců loňského roku dosáhl 26,4 miliardy dolarů, což je o téměř 21 % více než ve stejném období roku 2021. Zároveň je třeba mít na paměti, že chce obě země obchodně integrovat ještě víc a lépe. Například v roce 2021 směřovala většina brazilského exportu do Číny - 31,0 %. Na druhém místě byly Spojené státy americké - 11,1 %. A Argentina byla až na třetím místě s podílem 4,2 %. Podobná situace je i u brazilského dovozu. Čína se na dovozu podílela 22,0 %; USA - 17,6 %; Argentina - 5,3 %. U Argentiny je geografická struktura zahraničního obchodu povzbudivější. Ve svém vývozu je Brazílie na prvním místě, ale v dovozu na druhém (po Číně).
Méně povzbudivé jsou další parametry argentinské ekonomiky. Inflace byla na konci loňského roku téměř o řád vyšší než v Brazílii. Argentinské peso je volatilnější než brazilský real. Argentinská měna loni výrazně oslabila vůči americkému dolaru, zatímco brazilská posílila. Pro Brazílii je to z hlediska bilaterálního obchodu s Argentinou velká nepříjemnost. 22. ledna naznačil brazilský ministr financí Fernando Haddad, že Argentina chce vytvořit novou měnu, protože nemá dostatek amerických dolarů na zaplacení dovozu, včetně dovozu z Brazílie. Brazílie je znepokojena poklesem svého exportu do Argentiny. V roce 2017 to bylo 17,6 miliardy dolarů, v příštím roce to kleslo na téměř 15 miliard dolarů a loni Brazílie dodala do Argentiny zboží v hodnotě pouze 11,9 miliardy dolarů. A to vše proto, že v Argentině dolarový deficit narůstá: hrubé rezervy argentinské centrální banky jsou asi 43 miliard dolarů ale čisté rezervy (bez devizových závazků) se odhadují na pouhých 6 miliard USD.
Problémy, které se na cestě k vytvoření jednotné měny vyskytují, je samozřejmě snazší řešit, pokud existuje široká škála účastníků a jejich připravenost jednat koordinovaně. Není náhodou, že 21. ledna vydali prezidenti obecné prohlášení: stalo se podkladem na 7. summitu CELAC konaným 24. ledna v Buenos Aires. CELAC je společenství 33 zemí Latinské Ameriky a Karibiku. Článek ve Financial Times cituje Manuela Canelase, bývalého ministra bolivijské vlády, o CELAC. Poznamenal, že tato komunita, založená v roce 2010, aby pomáhala vládám Latinské Ameriky a Karibiku koordinovat politiky bez zapojení USA nebo Kanady, byla jedinou celoregionální integrační organizací, která přežila poslední desetiletí. Brazílie pozastavila své členství v CELAC, ale za současného prezidenta se do organizace vrátila a plánuje být jejím motorem.
Očekávalo se, že na summit dorazí nejvyšší představitelé z mnoha členských zemí organizace. Včetně Nicolase Madura. Ráno 24. ledna však vyšlo najevo, že Maduro do Buenos Aires nepřijel. Důvodem je, že venezuelské zpravodajské agentury se dozvěděly, že v hlavním městě Argentiny se připravuje atentát na prezidenta Venezuely.
P.S. Bylo známo, že venezuelský prezident Nicolas Maduro oznámil svou podporu myšlence vytvoření regionální měny "sur": "Venezuela je připravena a podporujeme iniciativu vytvořit latinskoamerickou a karibskou měnu. Nezávislost, jednota a osvobození pro Latinskou Ameriku a Karibik!"
Autor: Prof. Valentin Katasonov
- Profesor, doktor ekonomických věd na Katedře Moskevského státního institutu mezinárodních financí, pro mezinárodní vztahy
- odpovídající člen Akademie ekonomie a obchodu
- předseda Ruské ekonomické společnosti. S.F. Šarapovova
- Byl konzultantem OSN (1991-1993),
- členem poradního sboru prezidenta Evropské banky pro obnovu a rozvoj (EBRD) (1993-1996),
- a vedoucí odboru mezinárodních měnových vztahů ministerstva Zahraniční záležitosti Rusko (2001-11)
Zdroj: Fond Strategické Kultury
Překlad: Michal