Světové centrální banky se připravují na obří finanční apokalypsu..

Proč je zlatá politika Bank of Russia v rozporu s logikou a zájmy Ruska?

Světová rada pro zlato (WGC) zveřejnila údaje o globálním trhu se zlatem za rok 2022. Ke konci roku vzrostla poptávka po drahém kovu o 18 % na 4 741 tun. V absolutním vyjádření byl nárůst 729 tun. Podle výsledků čtvrtého čtvrtletí roku 2022 se poptávka po zlatě na světovém trhu zvýšila o 17 % ve srovnání se stejným obdobím roku 2021. Spotřeba byla nejvyšší za více než 30 let.

Tato rekordní maxima odrážejí zvýšenou globální finanční volatilitu. Dominantní nálada účastníků světového finančního trhu je pojistit se proti případným ztrátám. A není lepší pojišťovací nástroj než zlato. Dalším faktorem zvýšené chuti po zlatě bylo zmrazení devizových rezerv Ruské federace ve výši cca 300 mld. USD. Této okolnosti věnovaly pozornost zejména centrální banky, které se po finanční krizi v letech 2008-2009 stali pravidelnými čistými nákupčími na světovém trhu zlata (předtím byli čistými prodejci, tj. prodávali více, než nakupovali).

Tradičně je hlavním odběratelem drahých kovů klenotnický průmysl. Loni její poptávka po drahém kovu činila 2 190 tun oproti 2 231 tunám v roce 2021. To znamená, že došlo k poklesu o 1,8 %. Odborníci to vysvětlují určitým snížením platební schopnosti milionů občanů v různých zemích světa.

Nákupy zlata pro technické účely loni činily 309 tun oproti 330 tunám v roce 2021. Také mírný pokles (o 6,4 %).

Nákupy zlata ve formě slitků a mincí soukromými investory v loňském roce činily 1 218 tun, což bylo o 2,3 % více než v předchozím roce (1 191 tun). Číslo za rok 2022 je nejvyšší od roku 2013. Mezi zeměmi, kde je zaznamenán nárůst nákupů zlata soukromými investory, vidíme i Rusko. Podle WGC loni jednotlivci z Ruské federace nakoupili 25 tun slitků a mincí (v roce 2021 to bylo 5 tun), co je až pětinásobný nárůst.

Téměř celý nárůst poptávky po drahém kovu v loňském roce však zajistily centrální banky. V roce 2022 činily čisté nákupy zlata (tj. hrubé nákupy mínus prodeje) centrálními bankami 1 136 tun. Tento údaj byl naposledy zaznamenán před 57 lety.

Uvedu údaje o hodnotě čistých nákupů zlata centrálními bankami za období 2010-2021 v tunách: 

• 2010 - 79
• 2011 - 481 
• 2012 - 569 
• 2013 - 629 
• 2014 - 601
• 2015 - 580 
• 2016 - 395 
• 2017 - 379 
• 2018 - 656 
• 2019 - 605 
• 2020 - 255 
• 2021 - 463 
• 2022 - 1 136

Obecně vzato, za období 2010 až 2021 vzrostly zlaté rezervy centrálních bank o 5 692 tun. 

Loni činil nárůst čistých nákupů zlata oproti předchozímu roku 2021 o neskutečných 673 tun. 

S přihlédnutím k loňskému roku tedy činil nárůst zlatých rezerv centrálních bank od roku 2010 až o 6 828 tun.

World Gold Council uvádí centrální banky, které byly v loňském roce nákupčími drahého kovu. Jedná se o Centrální banky:

• Turecka - nakoupila 145 tun, čímž se zásoby zvýšily na 542 tun,
• Čínu - jenom ve čtvrtém čtvrtletí vykázala nárůst zásob o 62 tun na více než 2 tisíce tun, 
• Egypta  - 47 tun, 
• Kataru - 35 tun, 
• Iráku - 34 tun, 
• Spojených arabských emirátů - 25 tun 
• a Ománu - 2 tuny.

Pokud sečteme čisté nákupy centrálních bank jmenovaných World Gold Council, dostaneme 268 tun. To je pouze 23,6 % všech čistých nákupů zlata světovými centrálními bankami v loňském roce. Lví podíl na všech nákupech zlata centrálními bankami připadl na tzv. neregistrované transakce. Mnoho centrálních bank zjevně provádí tajné nákupy drahého kovu. Souhrnné informace o takových transakcích (bez zveřejnění podrobností) předkládá World Gold Council poradenská firma Metals Focus .

World Gold Council poskytuje každoroční aktualizace oficiálních zlatých rezerv většiny zemí světa. A u naprosté většiny zemí se ukazatele po mnoho let nemění. Americké zlaté rezervy tak loni činily 8 133,5 tuny, stejné číslo bylo i v roce 2010. USA drží první místo z hlediska zlatých rezerv na světě. Mimo Spojené státy mají velké zlaté rezervy ve Starém světě Německo, Francie, Itálie, Velká Británie, Švýcarsko, Nizozemsko, Portugalsko, Španělsko, Belgie a Rakousko. Hodnota jejich oficiálních rezerv v jednu chvíli zamrzla. Co bylo v roce 2010, zůstalo tak i v roce 2022. S výjimkou Německa, jehož zlaté rezervy v tomto období poněkud poklesly.

Největší nárůsty oficiálních zlatých rezerv za období 2010-2022 (t): 

• Ruská federace - 1 508,7
• Čína - 894,2
• Kazachstán - 320,1
• Turecko - 295,6
• Indie - 153,7
• Thajsko - 144,7
• Polsko - 127,0
• Mexiko - 112,9
• Brazílie - 96,1
• Japonsko - 80,8

Celkový nárůst rezerv pro těchto deset zemí pro roky 2010-2022. činil 3 733,6 tun.

A čisté nákupy zlata všemi centrálními bankami za uvedené období činily 6 828 tun. Celkový nárůst oficiálních zlatých rezerv deseti zemí činil 54,7 % v poměru k celkovým čistým nákupům zlata centrálními bankami. To znamená, že více než 40 % celkových čistých nákupů zlata centrálními bankami se nepromítlo do statistik oficiálních zlatých rezerv. V absolutním vyjádření se jedná o 2,7-2,8 tisíce tun drahého kovu. Podle všeho se jedná o zlato, které bylo získáno neregistrovanými transakcemi. Jak uznala WGC, nákupy tímto způsobem představovaly většinu všech čistých nákupů drahého kovu centrálními bankami.

Centrální banky se zjevně připravují na obří finanční apokalypsu, která spálí americký dolar a další rezervní měny. A na tomhle popelu zůstane nedotčeno jen zlato. Centrální banky pracují velmi opatrně:

• Za prvé - tajně nakupují drahé kovy. 
• Za druhé - podporují ceny drahých kovů na minimální úrovni.

Opakovaně jsem psal, že Bank of Russia prosazuje již téměř tři roky zlatou politiku, která je v rozporu jak s logikou, tak se zájmy Ruska. V březnu 2020 Bank of Russia oznámila, že od 1. dubna přestane nakupovat zlato, aby vytvořila zlatou rezervu. A to je kurz centrální banky země, která je na druhém místě na světě v těžbě drahého kovu (po Číně)!

Možná ruská banka, stejně jako centrální banky jiných zemí, tajně nakupuje zlato..? Bohužel, informace  již není k dispozici.

Ruští těžaři zlata rozhořčeně říkají, že je Ruská banka ponechala jejich osudu - Západ zakázal svým těžařům vývoz drahého kovu z Ruska a Ruská banka zavedla vlastní sankce proti ruským těžařům zlata.

Autor:  Prof. Valentin Katasonov

• Profesor, doktor ekonomických věd na Katedře Moskevského státního institutu mezinárodních financí, pro mezinárodní vztahy 
• odpovídající člen Akademie ekonomie a obchodu
• předseda Ruské ekonomické společnosti. S.F. Šarapovova  
• Byl konzultantem OSN (1991-1993), 
• členem poradního sboru prezidenta Evropské banky pro obnovu a rozvoj (EBRD) (1993-1996), 
• a vedoucí odboru mezinárodních měnových vztahů ministerstva Zahraniční záležitosti Rusko (2001-11)

Zdroj:  Fond Strategické Kultury

Překlad a dodatky: Michal