Rostoucí ekonomická polarizace ve Spojených státech: Pravda a fakta.. oficiální dokument Ministerstva Zahraničních Věcí Číny
Obsah
Úvod
I. Zhoršení ekonomické polarizace ve Spojených státech
II. Více faktorů, které pohánějí ekonomickou polarizaci USA
III. Vážné negativní důsledky pro americkou společnost
Závěr
Úvod
Jako největší ekonomika na světě jsou Spojené státy také ekonomicky nejvíce polarizované mezi západními zeměmi. Dlouho uvízla v zmatku, kdy bohatí bohatnou a chudí chudnou. Od vypuknutí COVID-19 Spojené státy přijaly masivní fiskální a finanční stimulační opatření. Tato opatření však neřeší zásadní potíže, kterým čelí nemajetní, ale spíše nabízejí miliardářům šanci rozšířit své bohatství. Ekonomická nerovnost se stala ještě výraznější.
Prostřednictvím faktů a čísel si tato zpráva klade za cíl odhalit současný stav majetkových rozdílů ve Spojených státech, zakořeněné politické a sociální příčiny, které za tím stojí, a důsledky tohoto problému.
I. Zhoršení ekonomické polarizace ve Spojených státech
Od 70. let 20. století se příjmová nerovnost a majetková nerovnost ve Spojených státech neustále prohlubují. Bohatí stále bohatnou, chudí stále chudnou a střední třída je vyždímaná. Dnes tyto nebezpečné trendy pokračují.
◆ Giniho koeficient, který měří nerovnost v distribuci příjmů, ve Spojených státech neustále roste. Podle Světové banky se americký Gini koeficient zvýšil z 0,353 v roce 1974 na 0,415 v roce 2019, čímž překročil alarmující úroveň 0,4, což naznačuje velký rozdíl v příjmech. Ve stejném období ostatní rozvinuté země do značné míry udržely svůj Giniho koeficient pod 0,35, v některých případech dokonce pod 0,3.
◆ Ve Spojených státech se bohatá populace těšila mnohem rychlejšímu růstu příjmů než skupina s nízkými příjmy. Podle amerického sčítání lidu se mezi lety 1970 a 2020 průměrný příjem horní pětiny rodin zvýšil o 182 procent na 253 000 amerických dolarů, zatímco domácnostem se středními příjmy vzrostl jejich průměrný příjem o pouhých 133 procent na 72 000 dolarů a spodní pětině o 113 procent na 15 000 dolarů. V roce 1975 byl průměrný příjem horní pětiny 10,3krát vyšší než spodní pětiny. Tenhle rozdíl se do roku 2020 prohloubil na 17,4krát.
◆ Podíl domácností s vyššími příjmy na národním důchodu výrazně vzrostl. Podle amerického úřadu pro sčítání lidu se podíly na příjmech hornich pěti a horních 5 procent oboum zvýšily. Jejich podíly v roce 1970 dosahovaly 43,3 procenta a 16,6 procenta a v roce 2020 vzrostly na 52,2 procenta a 23,0 procenta. Mezitím akcie držené domácnostmi se středními a nízkými příjmy klesly. Podíl středněpříjmové skupiny klesl z 52,7 procenta v roce 1970 na 44,7 procenta v roce 2020 a podíl nízkopříjmové skupiny ve spodní pětině klesl ze 4,1 procenta na 3 procenta. Podíl příjmů rodin se středními příjmy, které tvoří 60 procent všech domácností, zůstává od roku 1993 nižší než u horní pětiny a stává se stále nepřiměřenějším.
◆ Podíl příjmů ultrabohatých dosáhl nejvyšší úrovně od druhé světové války. Podle World Wealth and Income Database, po počátečním poklesu na počátku 20. století, podíl příjmů ultrabohatých, neboli horního 1 procenta, ve Spojených státech neustále rostl a v roce 1928 dosáhl 22,3 procenta. Druhá světová válka, převládající volání po rovných příležitostech a ekonomické rovnosti, spolu se zavedením ekonomických systémů, jako je progresivní daň, dědická daň, silné odbory a finanční regulace, pomohly omezit koncentraci bohatství. Do roku 1970 podíl příjmů horního 1 procenta klesl na 10,7 procenta. Od té doby ale postupně rostla a do roku 2021 dosáhla 19,1 procenta, což je téměř dvojnásobek za 50 let.
◆ Hlavní příčinou prohlubující se příjmové nerovnosti je obrovský rozdíl v odměňování. Podle společnosti Equilar byl střední příjem generálních ředitelů společností kótovaných na burze v roce 2021 20 milionů dolarů, což je o 31 procent více než v roce 2020, zatímco průměrný příjem zaměstnanců se zvýšil z přibližně 69 000 dolarů na přibližně 72 000 dolarů, což je zhruba o 4 procenta více. Podle studie Institutu pro hospodářskou politiku vzrostly platy generálních ředitelů v letech 1978 až 2020 raketově o 1 322 procent, zatímco typické odměny pracovníků vzrostly pouze o 18 procent.
◆Ekonomická propast se také odráží v majetkové nerovnosti. Podle statistik Federálního rezervního systému drží 1 procento nejbohatších amerických domácností více než 20 procent národního bohatství domácností, což je podíl, který v posledních letech prudce roste. Podle statistik Fedu v roce 2021 drželo první 1 procento rekordních 32,3 procenta bohatství země, což je nárůst z pouhých 23,6 procenta v roce 1989, zatímco spodních 50 procent (asi 63 milionů domácností) drželo pouze 2,6 procenta, což je pokles z 3,7 procenta v roce 1989.
◆ Střední třída se zmenšuje. "Amerika střední třídy" se zformovala během nějakých 20 let od konce druhé světové války do roku 1970. Poté se však navzdory pokračujícímu růstu americké ekonomiky střední třída nerozšířila, ale výrazně se zmenšila. Podíl dospělých Američanů, kteří žijí v domácnostech se středními příjmy, klesl z 61 procent v roce 1971 na 51 procent v roce 2019. Podíl ve vyšší příjmové vrstvě se ve stejném období zvýšil ze 14 procent na 20 procent. Mezitím se podíl v vrstvě s nižšími příjmy zvýšil z 25 procent na 29 procent. Velikost rodin se středními příjmy se nadále zmenšuje.
◆ Sociální stratifikace je silně rigidní. Podle článku Raje Chettyho a dalších amerických ekonomů procento Američanů, kteří vydělávají více než jejich rodiče, kleslo z více než 90 procent ve 40. letech na zhruba 50 procent v 80. letech, přičemž k největšímu poklesu došlo u rodin ve střední třídě. Možnosti, jak si mladí lidé mohou zvýšit své příjmy, se vytrácejí. Většina poklesu je způsobena nerovnoměrnější distribucí bohatství spíše než zpomalením tempa souhrnného růstu. Alan Krueger, předseda Rady ekonomických poradců Bílého domu v Obamově administrativě, se domnívá, že vysoká nerovnost v americké společnosti vedla k nízké úrovni mezigenerační mobility a vytvořila "Velkou Gatsbyho křivku", kde je ekonomické postavení člověka více závislé. na bohatství rodičů.
◆ Problém chudoby ve Spojených státech nebyl nikdy účinně řešen. Celková míra chudoby v zemi klesla od roku 1959 do roku 1969 o více než 10 procentních bodů, ale od té doby se drží kolem 12,5 procenta. Podle US Census Bureau žilo v roce 2010 v chudobě 46,2 milionu Američanů a míra chudoby dosáhla až 15,1 procenta, což je nejvíce za 52 let. V roce 2020 se míra chudoby vyšplhala o 0,9 procentního bodu na 11,4 procenta z 10,5 procenta v roce 2019. V současné době stále žije 37 milionů Američanů pod hranicí chudoby.
◆ Pandemie COVID-19 prohloubila ekonomickou nerovnost ve Spojených státech. Hospodářská recese vyvolaná pandemií vedla k masivnímu úbytku pracovních míst a dalšímu zhoršení ekonomické situace osob s nízkými příjmy. Nadměrná nabídka peněz a rozsáhlé fiskální výdaje zároveň zvýšily ceny akcií a bydlení, což přinášelo obrovské výhody bohatším vlastníkům aktiv. Podle zprávy Fedu o bohatství domácností dosáhlo celkové bohatství jednoho procenta nejbohatších na konci čtvrtého čtvrtletí roku 2021 rekordních 45,9 bilionu dolarů a jejich majetek vzrostl o více než 12 bilionů dolarů, tedy o více než třetinu, v průběhu pandemie.
II. Více faktorů, které pohánějí ekonomickou polarizaci USA
Polarizace mezi bohatými a chudými ve Spojených státech je způsobena mnoha faktory, včetně monopolu, volební politiky, vládní politiky, oslabených odborů a rasové diskriminace.
◆ Polarizace a nerovnoměrné rozdělení bohatství jsou chronickým neduhem a nevyhnutelným důsledkem kapitalismu, který ve Spojených státech vede k akumulaci bohatství i chudobě. Od 70. let se v zemi dařilo konzervatismu a liberalismu a marketing a internacionalizace byly upřednostňovány před rovností. Posun v ekonomickém systému USA směrem k podpoře privatizace, zrušení progresivního zdanění, oslabení odborů a uvolnění finanční regulace učinil řešení nerovnosti bohatství ještě beznadějnějším.
◆ Hnutí Occupy Wall Street z roku 2011 ztělesnilo stížnosti amerického lidu na nespravedlivé hromadění kapitálu a rozdíl v bohatství. Hlavním poselstvím hnutí bylo postavit se proti zpronevěře a korupci ve finančním sektoru, ekonomické nerovnosti a sociální nespravedlnosti. Hesla jako "bohatí bohatnou a chudí chudnou" odrážela hlubokou frustraci lidí ze stále se zvětšující majetkové propasti ve Spojených státech. Hnutí bylo vylíčeno na Wall Street jako "dav" a násilně rozptýleno americkou vládou. Ale po 12 letech se ekonomické rozdíly jen prohlubují.
◆ Partyzánský konflikt a střídání vlád vedly k převratům v politice USA. Daňová politika hraje důležitou roli při snižování rozdílu v bohatství. Rivalita mezi demokraty a republikány v oblasti daní však vyústila v selhání efektivního zdanění bohatých, kteří se snažili všemi možnými prostředky, jak se "legálně" daním vyhnout. Podle zprávy zpravodajského serveru ProPublica je skutečná daňová sazba nejbohatších Američanů pouze 3,4 procenta, což je mnohem méně než u běžných zaměstnanců.
◆ Oslabení odborů tuto polarizaci ještě prohloubilo. V padesátých letech patřila k odborům asi třetina amerických pracovníků a míra členství v odborech byla v roce 1978 23,8 procenta. V roce 2011 však toto číslo kleslo na 11,3 procenta a dále na 10,3 procenta v roce 2021. Vzhledem k tomu, že černošští pracovníci jsou pravděpodobnější než pracovníci z jiných ras, které měly být sdruženy do odborů, pokles odborové organizace zasáhl zvláště je a zhoršil chudobu mezi černošskou komunitou.
◆ Rozdíl v bohatství úzce souvisí s rasou. Černošské, hispánské nebo latinskoamerické domácnosti ve Spojených státech vydělávají zhruba polovinu průměrného příjmu než bílé domácnosti a vlastní pouze 15 až 20 procent čistého bohatství bělochů. Podle statistik Fedu se za posledních několik desetiletí propast výrazně rozšířila. Od roku 1989 se střední bohatství bílých domácností ztrojnásobilo, zatímco bohatství černošských, hispánských a latinskoamerických domácností se zvýšilo jen stěží. Podle průzkumu Fedu v roce 2019 má střední bílá domácnost čisté jmění desetkrát vyšší než střední černošská domácnost a 400 nejbohatších amerických miliardářů má více celkového majetku než všech 10 milionů černošských domácností dohromady.
◆ Na trhu práce je zakořeněna rasová diskriminace. Míra nezaměstnanosti černošských dělníků byla dlouho asi dvakrát vyšší než u bílých. Před vypuknutím COVID-19 dosáhla míra nezaměstnanosti ve Spojených státech rekordně nízké úrovně 3,5 procenta, ale u černošských a hispánských pracovníků bylo toto číslo mnohem vyšší. Černí profesionálové jsou slabě zastoupeni na vysoce placených korporátních pozicích. V roce 2020 byli mezi společnostmi Fortune 500 pouze čtyři černí generální ředitelé.
III. Vážné negativní důsledky pro americkou společnost
Prohlubující se majetková propast je jednou z hlavních příčin prohlubující se sociální krize ve Spojených státech. Problémy včetně rostoucích etnických konfliktů, rostoucího bezdomovectví, městských nepokojů a násilných trestných činů s tím úzce souvisí.
◆ Sociální nepokoje se stupňují. Kvůli rozšiřující se polarizaci mezi bohatými a chudými jsou Spojené státy v posledních letech svědky častých demonstrací. Od hnutí Occupy Wall Street v roce 2011 až po protesty Black Lives Matter proti policejnímu násilí ve Spojených státech v roce 2020 se některé demonstrace dokonce změnily v násilnosti. Prostřednictvím těchto rozsáhlých demonstrací se znevýhodněný americký lid pokusil bojovat proti rasové diskriminaci, rigidní třídní stratifikaci a ekonomické polarizaci. Ačkoli během pandemie COVID-19 bylo více kol ekonomických stimulů a rozsáhlých dotací, které zavedla americká vláda, dočasně zmírnilo sociální napětí, tato opatření způsobila, že dluhová krize byla zakořeněná a inflační tlak se dal hůře řešit.
◆ Situace v oblasti lidských práv je znepokojivá. Majetková nerovnost dále zhoršila situaci v oblasti lidských práv ve Spojených státech. Za prvé, průměrná délka života se snížila. Podle amerického Národního centra pro zdravotní statistiku se průměrná délka života v zemi od roku 2019 do roku 2021 snížila o 2,7 roku, přičemž o 3,1 roku kratší u mužů a o 2,3 roku kratší u žen. Za druhé, přístup k vyššímu vzdělání je neúměrně vychýlen směrem k bohatým, zatímco nízkopříjmová skupina nemá stejný přístup ke vzdělání. V důsledku toho roste nespokojenost veřejnosti s vysokým vzděláním. Podle amerického sčítání lidu studovalo na vysoké škole 82 procent 18 až 24letých z rodin s vysokými příjmy ve srovnání s pouhými 45 procenty z rodin s nízkými příjmy. Za třetí, bezdomovci žijí v zoufalé situaci. Rostoucí majetková nerovnost, zejména extrémní chudoba, je hlavním důvodem bezdomovectví. Zpráva amerického ministerstva pro bydlení a rozvoj měst ukázala, že v roce 2020 bylo bez domova více než 580 000 lidí, z nichž 226 000 spalo venku, v autech nebo v opuštěných budovách.
◆ Pandemie COVID-19 nejvíce zasáhla chudé. Po shromáždění dat z více než 3 200 okresů ve Spojených státech a porovnání nejchudších 10 procent okresů s nejbohatšími 10 procenty, kampaň chudých lidí zjistila, že chudší kraje hlásily úmrtnost na koronavirus téměř dvojnásobnou než v těch bohatších. V rámci 300 okresů s nejvyšší úmrtností žije 45 procent populace pod hranicí chudoby. Nejvyšší úmrtnost měl okres Galax ve Virginii, který během pandemie dosáhl 1 134 úmrtí na 100 000 lidí. S 538 úmrtími na 100 000 lidí během pandemie patřil Bronx ve státě New York také mezi 10 procent okresů s nejvyšší úmrtností na koronavirus. Více než polovina obyvatel čtvrti, 56 procent z nich hispánci a 29 procent černoši, žijí pod hranicí chudoby. Skutečnost, že COVID-19 si vybrala krutou daň na chudších komunitách, dále zdůraznila systémové selhání Spojených států při řešení chudoby.
◆ Sirotství související s COVID zhoršilo problém chudoby. Více než 200 000 dětí ve Spojených státech osiřelo kvůli pandemii. Jeden z každých 12 sirotků mladších 18 let ztratil kvůli COVID-19 opatrovníka. Více než dvakrát tolik hispánských a latinskoamerických dětí v amerických veřejných školách ztratilo své opatrovníky než bílé děti. Většina sirotků COVID-19 žije od narození na dně společenského žebříčku. Ztráta rodičů během pandemie učinila jejich životy ještě beznadějnějšími. Od vypuknutí COVID-19 federální vláda USA rozdala biliony dolarů na záchranu, ale nebyla vydána žádná legislativa ani výkonný příkaz, který by těmto sirotkům COVID-19 poskytl pomoc.
Závěr
Ukončení chudoby ve všech jejích podobách je všude důležitým cílem udržitelného rozvoje OSN. Rozvoj je zásadně pro společnou prosperitu lidí, která by se měla stát konsensem a společným jednáním všech zemí.
Ve Spojených státech, světové kapitalistické zemi číslo jedna, polarizace mezi bohatými a chudými volá po pozornosti. Zející propast v bohatství se stala chronickým neduhem americké společnosti a zanechala nesmazatelnou skvrnu na stavu demokracie a lidských práv v zemi. Spojené státy by se měly postavit chmurné realitě neustále se zvětšující majetkové propasti doma, oslovit lidi na dně a přijmout seriózní opatření k vyřešení problému.
Zdroj: Rising Economic Polarization in the United States: Truth and Facts
Ministry of Foreign Affairs of the People's Republic of China, 2023-02-24
Překlad: Michal