Pojistka pro špatné časy..

Vzácné kovy v podobě stříbra a zlata vyhrály tisíciletí trvající celosvětový tendr spotřebitelů na peníze. I po monopolizování peněz státem a zrodu ničím nekrytých, špatných peněz s nuceným oběhem lidé stále zlato a stříbro poptávají pro jejich peněžní funkce. Ať už se to politikům a ekonomům líbí nebo ne. Zlato je značka, která má díky stovkám generací dlouhé historie řádově větší a stabilnější hodnotu, dokonce větší než Coca-Cola. Téměř všichni na světě ho znají a vědí o tom, že je hodnotné. Nepotřebuje státní propagandu nebo drahou informační kampaň. Má obrovskou koordinační schopnost ve společnosti. 

Vzácné kovy jsou proto stále extrémně likvidní a relativně dobře uchovávají hodnotu. Např.

• Římský voják podobné hodnosti jako kapitán americké armády dostával za císaře Augusta plat 38,58 unce zlata. Přepočteme roční plat amerického kapitána o více než 2000 let později z dolarů zpět na unce, vyjde nám 38,75. 
• Stejně jako před sto lety si i dnes lze za unci zlata koupit na míru šitý oblek, výlet přes Atlantik v ekonomické třídě, koně nebo 30 lahví kvalitní whisky. 

Při velkých výkyvech ceny vzácných kovů na trzích mnozí přehlížejí tuto schopnost zlata držet kupní sílu v dlouhodobém horizontu. Hodnota špatných papírových peněz sice stabilně, ale neustále padá. Zlato Američanům uchovalo kupní sílu celé století, ceny ve zlatě dokonce klesly. Produkt, který stál v roce 1820 rovných 100 tehdy ještě zlatých amerických dolarů, zlevnil do roku 1913, kdy produkci měny v USA převzala do rukou nově vzniklá státní centrální banka, na 63,02 dolaru. 

Po plném převzetí produkce peněz státem to už však šlo s kupní silou měn dolů. Za 40 let od roku 1971, kdy Richard Nixon zrušil jakoukoli vazbu moderních špatných peněz na zlato, ztratily americký dolar, britská libra a měny, které dnes tvoří euro, téměř 98 % své hodnoty vůči zlatu. 

Neobvykle dlouhé krytí již zmíněného švýcarského franku zlatem se odrazilo na jeho výjimečné síle mezi ostatními špatnými penězi. Vůči zlatu ztratil za toto období pouze 90 % hodnoty. 

Očekávání, že za gram zlata za 50 let si koupíte ne-li více, tak minimálně tolik statků jako dnes, je jeden z důvodů, proč stále po tomto kovu existuje peněžní poptávka. Zlato je výborným prostředkem výměny pro nevěřící. 

Kdo přijímá ve výměně za své statky nebo práci špatné peníze, musí mít víru, že stát, který je vydává, zde bude i zítra. Že bude schopen vybrat dostatek zdrojů od soukromého sektoru na financování své existence a vymáhání donucovacího monopolu na svém území. Při akceptování platby převodem na účet kromě toho potřebuje věřit i v přežití banky, která mu vede účet. V její finanční zdraví a stabilitu prostředí, které v budoucnu umožní takto získané prostředky použít na nákup statků. 

Při obchodu, za který se platí vzácnými kovy, však žádnou víru v třetí stranu netřeba. Není nutné odhadovat fiskální odpovědnost vlády nebo množství finančního odpadu na rozvaze banky, která vytvořila převedené peníze na účtu. Zlatá mince není žádným příslibem, není ničí závazek, ale sama o sobě je reálným aktivem. 

Z těchto důvodů je žádaným platebním prostředkem v období poklesu důvěry ve společnosti, v dobách politické a ekonomické nestability, kdy neexistuje dostatek informací o rychle se měnícím ekonomickém prostředí a je jen těžko možné předpovědět, co se stane v budoucnosti. 

Tato charakteristika dělá ze zlata pojistku proti špatným časům. Jeho hodnota a poptávka po něm roste v krizích, kdy se obvykle nedaří akciím, dluhopisům nebo měnám. Navzdory ukončení jeho oficiální peněžní funkce ho investoři zahrnují do svých portfolií, doufajíc, že zisky z růstu hodnoty vzácného kovu ve špatných penězích částečně pokryjí ztráty na jiných druzích držených aktiv. Střednědobé výkyvy v ceně zlata proto lze považovat za ukazatel důvěry trhu ve stát a schopnost centrální banky ochránit systém před kolapsem.

Juraj Karpiš: 

Špatné peníze - průvodce krizí

Máte zájem o knihu, nebo jak se připravit na krize a čelit jim? O nákup a spoření do zlata, stříbra, platiny? Čtěte zde, nebo mi mi napište :-)