Fascinující životní cesta zlata a stříbra..

Hvězdy velikosti slunce ve své jaderné fúzi proměňují prvky od vodíku přes helium, uhlík, kyslík, dusík atd. ale maximálně po železo. Tam život hvězdy končí a kolabuje. Vznik dalších prvků vyžaduje podstatně větší energii ke svému vzniku.

Nejpodporovanější teorií týkající se vzniku těžších prvků, kam patří i zlato, stříbro, platina, je, že tyto prvky vznikají po srážce dvou neutronových hvězd. Neutronová hvězda vzniká po kolapsu obří hvězdy - nejméně osmkrát hmotnější než Slunce, po které zůstává extrémně husté jádro. Tyto jádra mají hmotnosti srovnatelné s hvězdou, ale s tím, že tato hmota je stlačena do objektu o průměru zhruba 10 kilometrů. Pro lepší názornost představte si, že do šálku kávy nacpete Mount Everest, abyste dosáhli stejné hustoty jako má neutronová hvězda. Při těchto obrovských hustotách je hmota, prostor a čas natažený extrémní fyzikou.

Když se dvě neutronové hvězdy na vzájemné oběžné dráze srazí, dochází k záblesku gama - to jsou nejsilnější exploze ve vesmíru. Tahle intenzivní energie postačuje k vytváření zlata a dalších těžkých prvků.

Z toho tedy vyplývá, že zlato i stříbro zde museli být dříve, než vznikla sluneční soustava, samotné slunce. Předtím zde museli být dvě gigantické hvězdy, které zkolabovali do neutronových a pak muselo dojít k jejich kolizi. Z tyhle kolize, explozím a vyvržením materiálu vznikla pak i naše sluneční soustava.

Zlato je tedy vzhledem k těmhle velice omezeným a specifickým možnostem jeho vzniku, značně vzácným prvkem:

• Ve vesmíru připadá na jeden atom zlata přibližně 300 miliard atomů vodíku.
• Slunce obsahuje 1x10-7 % zlata
• V zemské kůře jeho průměrný obsah činí pouze 3,1x10-7 % (310 μg/kg).
• V mořské vodě je jeho koncentrace značně nízká 5x10-9 % (5 μg/kg),
• Zatím bylo vytěženo kolem 201 300 tun zlata (79,2%)
• na každého člověka na zemi tedy případá cca 25 gramů, neboli 0,8 unce 
• kdyby se všechno zlato dalo do jedné krichle, tak by její strany měli 21,8 metru
• z toho: 
• 46% je ve špercích (93,3 tuny), 
• 22% jako soukromé investice (44,4 tuny) - z toho 92% ve slitcích a mincích (40 620 tun)  
• 17% ve oficíálních fondech, komerčních a státních bankách (34,2 tuny) 
• a 15% ostatní využítí jako v průmyslu, potravinářství, zdravotnictví atd.. (29,4 tuny)
• Předpokládá se že pod povrchem se nachází ještě kolem 53 000 tun zlata (20,8%)

Co se týče výskytu i dalších drahých kovů na zemi, tak dybychom srovnali množství zlata s množstvím platiny a stříbra, tak: 

• platina je cca 21,4x vzácnější než zlato
• a stříbra je cca 8,6x více než zlata

Cena s tím však ani zdalek nekoresponduje. Platina není dražší, je dokonce o cca 1/4 levnější a stříbro až 50x levnější než zlato. Ale cenu určuje nejenom množství, ale hlavně dopyt.. 

V horninách se díky své inertnosti vyskytuje prakticky pouze jako ryzí kov nebo ve slitině se stříbrem. Krychlový nerost tvoří plíšky a zrna uzavřená nejčastěji v křemenné výplni žil. Krystaly nejsou hojné, často mikroskopicky rozptýleny v šedém žilném křemeni. Po rozrušení žil se dostává do náplavů a odtud se rýžuje. Nejbohatší světová naleziště jsou v jižní Africe, na Uralu, v Austrálii, v Kanadě a na Sibiři.

Největší producenti zlata (podle The Atlantic, 2008): 1. Jihoafrická republika 11,0 % světové produkce, 2. USA 10,5 %, 3. Austrálie 10,1 %, 4. Čína 9,7 %, 5. Peru 8,2 %, 6. Rusko 6,2 %, 7. Kanada 4,2 %[3]

Takže to co dělá drahé kovy drahými, je jejich vzácnost. 

Za druhé, zlato má fantastické vlastnosti. Nekazí se, velmi snadno se opracovává, dá se vytáhnout na drát, zatlouct do tenkých plechů, leguje se s mnoha dalšími kovy, dá se tavit a odlévat do vysoce detailních tvarů, má nádhernou barvu a brilantní lesk. Všechny tyto vlastnosti bylo možné využít od starověku, jako dnes, pouhým zahříváním zlatých nugetů na vysoké teploty a použitím jednoduchých nástrojů, jako jsou kladiva nebo formy.

Protože zlato je vysoce ceněné a ve velmi omezeném množství, bylo dlouho používáné jako prostředek směny nebo peněz. První známé použití zlata při obchodování se datuje před více než 6000 lety.

První obchody byly prováděny pomocí kusů zlata nebo kusů stříbra. Vzácnost, užitečnost a vhodnost zlata z něj činí látku s dlouhodobou hodnotou.

První zlaté mince byly raženy na příkaz krále Kroisa z Lydie (oblast dnešního Turecka) asi v roce 560 před naším letopočtem. Zlaté mince se běžně používaly při transakcích až do počátku 20. století, kdy se papírová měna stala běžnější formou směny. Spojené státy kdysi používaly "zlatý standard" a udržovaly zásoby zlata na podporu každého dolaru v oběhu. Podle tohoto zlatého standardu mohl kdokoli předložit vládě papírovou měnu a požadovat výměnou stejnou hodnotu zlata.

Možná největší využití zlata pro lidstvo se ukázalo až na začátku minulého století, kdy vyšly najevo jeho fantastické vlastnosti elektrické vodivosti. Elektronická zařízení v pevné fázi používají velmi nízká napětí a proudy, které lze snadno přerušit korozí nebo zašpinit kontaktní místa. Zlato je vysoce účinný vodič, který může přenášet tyto nepatrné proudy a zůstat bez koroze, a proto je elektronika vyrobená ze zlata vysoce spolehlivá. Malé množství zlata se používá téměř v každém sofistikovaném elektronickém zařízení. To zahrnuje mobilní telefony, kalkulačky, osobní digitální asistenty, jednotky globálního polohovacího systému a další malá elektronická zařízení.

Vraťme se ale k jeho vzniku. 

..vemte si do ruky unci zlata, nebo stříbra, nebo šperk z daných kovů, zavřete oči a představte si tu cestu od jeho vzniku z neutronových hvězd, přes vytváření sluneční soustavy, zapálení slunce, formování Země, Měsíce, vzniku života, jeho nalezení a zpracování člověkem, a dodání až do vaší ruky.. :-)

Není to fascinující?   

Chcete vědět více, vlastnit tenhle fascinující kov, diverzivikovat své úspory, chránit se proti inflaci, recesi? uchovávat hodnotu? Napište mi a bude mi ctí a radostí :-)

Michal