Jednotlivé dílky puzzle do sebe hezky zapadají - O zdraví tady vůbec nejde, je to jenom o byznysu a teď konkrétně EU fondy podmíněné vakcinací..
Níže je článek ohledně pridělování z EU fondů obnovy a rozvoje. Vím že lidi neradi čtou dlouhé texty, tak to shrnu:
První dílek skládačky
V první vlně se jedná a o rozdělění 340 miliard € z uvedeného EU fondu, kde na Česko pripadá 7,1 mld a na Slovensko 6,3 mld €. Tyto peníze budou moci být přidělené ale až jednotlivé krajiny dosáhnou hranice 75% zaočkovanosti populace dané krajiny. Tabulka níže ukazuje i počet měsíců, kdy se předpokládá že daná krajina může danou hranici dosáthnout. Tabulka obsahuje data ke květnu 2021.
- Pro Česko je to 6 měsíců, tj. listopad - prosinec očekávají že by Česko mělo dosáhnou hranici 75% proočkovanosit. Máme 24. listopadu a Česko má druhou dávkou naočkováno 58,7%..
- Pro Slovensko jsou tam uvedeny 4 měsíce, takže v září mělo dosáhnout 75%. K dnešnímu dni je to 42,8%
Takže co dělají teď vlády? Přitvrzují, jenom aby dosáhly na tyhle peníze! Navyšují čísla, straší nezastavitelnou vlnou, zavádějí lockdowny pro neočkované, nutí zaměstnavatele k segregaci, aby tyhle čísla co nejrychleji dosáhly a mohly čerpat připravené miliardy..
Druhá kostička do puzzle
Dalším dílkem skládačky je Ursula van der Layen předsedkyně Evropské komise známá svými korupčními skandály z ministerstva obrany Německa, chráněnka Frau Merkel.. V roce 2015 vykázala 100 miliónů € na externí konzultanty, ale vykázala jenom 2,2 milionu. Nasledující rok to bylo už 150 milonů a vykázaných 2,9.. Audit zjistil, že více než třetina kontraktů nebyla v souladu s předpisy.. A teď otázka.. kdo byli tihele esterní konzultanti? Zkusíme si tipnout.. Accenture? Bingo.. Accenture.. Společnost, která asistuje při řešení celosvětové plandemie. Společnost, která byla přizvána v roce 2019 na workshop kde se simuloval postup jak řešit "případnou" pandemii. Mimochodem, německá opozice o ní říká, že jako ministrině byla suverejně nejslabším článkem, ale pro vedení EU to asi stačí..
Třetí..
Pak zde máme další střípek do skládačky. A opět von der Leyen. Ale teď to je její manžel Heiko von der Leyen, který je shodou okolností od roku 2020 lékařským ředitelem biofarmaceutické společnosti Orgenesis. Společnost se specializuje na buněčné a genové terapie. Ano.. genové, jako Pfizer.. pojďme ale dál.. Dříve Heiko 11 let pracovali pro britskou farmaceutickou společnost GlaxoSmithKline (GSK). Před příchodem do společnosti GSK však působil osm let jako ředitel kvality ve společnosti ... Pfizer. Od které EU nakontrahovala do roku 2023 3,1 miliardy dávek experimentálních vakcin proti "Covidu". Pro informaci, EU má cca 450 miliónů obyvatel..
Teď na chvílí neskládejem puzzle, ale počítejme - u 100 procentní proočkovanosti je to cca 7 dávek na osobu. To znamená, že v roce 2021 Evropská komise už ví, že se bude očkovat každého půl roku.. Asi nějak vědí předem , že "pandemie" tady bude do roku 2023.. A co to říká o těchhle experimenátlních vakcínách mluví samo za sebe.. Nejlepší je jako vždy porovnání - interval pro přeočkování tetanovou vakcínou je 15-20 let.. Covid vakcíny jednou za 6 měsíců. To se imunitní systém nestihne ani vzpamatovat a už dostane další ránu (dávku). Dobrý byznys, ne? Na lidech předse nezáleží.. Svět jich má teď 7,8 miliardy. A to že lidi bez imunity budou potřebovat a vyžadovat další léčbu, to krásně uzavírá kolečko farma byznysu.
Čtvrtá..
Dalším logickým střípkem je zadluženost států, které ze svých rozpočtů hromadně nakupují testy, vakcíny, respirátory, zavírají své ekonomiky, likvidují střední třídu, příjem z daní tím padem klesne.. Státy si budou muset půjčovat a když nebudou moci splácet, tak se zavazují k tzv. Own Resource decision, tj. budou to splácet svými přírodními zdroji, pozemky, nemovitostmi a podobně, viz článek níže.. Zajímavé je, že tohle je zahrnuto i v obchodních smlouvách Pfizeru se státy ohledně odběru vakcin.
..atd..
Těch dílků je podstaně více, Ursula a její manžel v tom samozřejmě nejsou samotní, lidí v tomhle špinavém byznysu je podstatně více - Fauci, Drosten, Gates, Soros, Schwab, Merkel, Kurz, Zuckerberg, Page, Brin, atd... ale snažil jsem se alespoň v kostce shrnout o jakou plandemii se tady jedná. A ještě jednou - Ne.. o zdraví tady v žádném případě nejde..
Michal
Fondy EU na obnovu by měly být uvolněny, až se evropské ekonomiky budou moci znovu otevřít..
Zavedení vakcíny proti Covid-19 v některých členských státech EU může být v interakci s efektivním využíváním grantů a zvýhodněných půjček z fondu EU na obnovu z pandemie ve výši 672,5 miliardy eur.
Renato Giacon a Corrado Macchiarelli píší, že vzhledem k tomu, že národní výdajové plány pro fond obnovy stále čekají na schválení, bude další výzvou pro tvůrce politik zajistit uvolnění finančních prostředků, jakmile se ekonomiky znovu otevřou. Zvláštní pozornost bude třeba věnovat střední a východní Evropě, kde některé země zaostávají v zavádění vakcín a přípravách na využití prostředků na obnovu. To bude pravděpodobně důležitý test pro orgány EU a pomůže určit stabilitu evropského projektu.
Téměř rok poté, co se francouzský prezident Emmanuel Macron a německá kancléřka Angela Merkelová postavili za myšlenku Fondu obnovy EU, a devět měsíců poté, co lídři EU souhlasili s programem EU příští generace ve výši 750 miliard eur (v cenách roku 2018), mnoho EU vlády začaly formálně předkládat své národní plány obnovy a odolnosti (RR) Evropské komisi, přičemž "velká čtyřka" eurozóny - Německo, Francie, Itálie a Španělsko - všechny své plány představily v dostatečném předstihu před pátečním měkkým zasedáním 30. termín odevzdání.
Čtyři z pěti zemí, které byly dříve v centru fáze evropské krize státního dluhu - Itálie, Španělsko, Řecko a Portugalsko - se zatím ukázaly spíše v pozitivním světle, přičemž většina jejich plánů obdržela od Evropské komise počáteční pochvalu za své vysoce kvalitní a seriózní úroveň ambice, pokud jde o investice a politické reformy. Proces bude ještě relativně dlouhý, protože plány budou prověřovat jak Evropská komise, tak členské státy EU v Radě, přičemž se u většiny členských států nepředpokládá, že nejbližší termín vyplacení bude dříve než v druhé polovině července. Zdá se však, že předchozí zkušenosti a schopnost zavádět reformy před tržními a institucionálními věřiteli mnoha jihoevropským ekonomikám dobře posloužily k tomu, že braly vážně požadavky Komise na efektivní přidělování finančních prostředků EU.
I když se schvalovací proces fondů EU může zdát těžkopádný, zejména ve srovnání s americkým fiskálním balíčkem schváleným v prvních dnech březnového předsednictví Joea Bidena, takové zdlouhavé plánování by mohlo představovat náhodné načasování, které by mohlo odpovídat delší než očekávané evropské pandemické recesi. . Vzhledem k tomu, že většina zemí EU prochází mezi čtvrtým čtvrtletím roku 2020 a prvním čtvrtletím roku 2021 technickou recesí, letní termín by mohl znamenat, že platby z nástroje EU pro obnovu a odolnost (RRF) se mohou shodovat se znovuotevřením některých ekonomik EU. Celkově by to mohlo dopadnout dobře, protože oživující se ekonomiky by se mohly z fondů EU nadechnout čerstvého vzduchu právě ve chvíli, kdy se očkování ve smysluplných proporcích zvýší, což umožní efektivní a včasné využití evropských fiskálních zdrojů. Tyto interakce mohou přispět k vybudování důvěry soukromých investorů v institucionální efektivitu EU a národních vlád a napomoci návratu volné a neomezené mobility lidí, zejména u těch členských států EU, které jsou nejvíce závislé na příjmech z cestovního ruchu.
Počáteční platby fondu obnovy
Cesta před námi je ještě dlouhá s několika klíčovými milníky, které vytvářejí potenciální překážky pro zavedení fondů nástroje obnovy a odolnosti. Za prvé, osm zemí EU - Rakousko, Estonsko, Finsko, Maďarsko, Irsko, Nizozemsko, Polsko a Rumunsko - ještě musí ratifikovat takzvané "rozhodnutí o vlastních zdrojích" (ORD). Vstup ORD v platnost vyžaduje schválení všemi členskými státy EU v souladu s jejich ústavními požadavky, aby Evropská komise mohla být legálně oprávněna půjčovat si až 800 miliard eur (v běžných cenách) na kapitálových trzích do konce roku 2026.
Za druhé je to předložení a schválení plánů obnovy a odolnosti. Do poloviny května 2021 předložilo 17 vlád EU své investiční a reformní návrhy, aby získaly přístup k přiděleným prostředkům. To představuje přibližně 88 % dostupných grantů z nástroje pro obnovu a odolnost, protože většina zemí EU, které dostávají největší částky grantů, již požádala, kromě Rumunska. Evropské komisi bude trvat dva měsíce, než plány prověří, zejména proto, že budou muset splnit cíle pro zelené a digitální investice a také prokázat odhodlání provést dostatečný počet strukturálních reforem.
Nakonec je tu peer scrumpion. Jakmile Komise schválí plány obnovy a odolnosti, předloží Radě návrh financování. Národní vlády pak budou mít až jeden měsíc na to, aby vynesly rozsudek nad svými protějšky, přičemž politický tlak bude pravděpodobně stavět zejména na čistých příjmech. Proto může být pozdě v létě, než peníze začnou efektivně proudit do národních ekonomik.
Vysoké částky a předchozí zkušenosti s neefektivním čerpáním finančních prostředků EU v členských státech však ospravedlňují, že Komise trvá na strukturálních a dlouhodobých cílech, jako jsou produktivní digitální a zelené investice, které se rozšiřují až po přijetí ekonomických a administrativních reformy. Ve skutečnosti, protože většina členských států EU si již může půjčovat za historicky nízké sazby na kapitálových trzích, zdá se, že cíl příští generace EU se stále více zaměřuje na zvýšení potenciálního růstu, zlepšení dlouhodobé fiskální udržitelnosti a pomoc při hospodářské konvergenci napříč státy. EU/eurozóna, spíše než dosažení krátkodobé fiskální stabilizace. To je zvláště významné pro napomáhání diskusím o vzájemném zadlužení v eurozóně tím, že se cíle přesunou od původního dluhu k novým investicím.
Komise předpokládala, že počáteční fiskální převod ve výši až 13 % celého přídělu nástroje obnovy a odolnosti může být každému členskému státu vyplacen okamžitě ve formě nevratných grantů poté, co Komise a Rada formálně potvrdí a schválí obnovu a Plány odolnosti. To znamená, že abychom zůstali v rámci předběžného financování fondu pro obnovu, pouze omezenému počtu zemí bude dán konečný souhlas mezi druhou polovinou července a zářím 2021, přičemž se obecně očekává, že Řecko bude průkopníkem. .
Ve skutečnosti by pro Komisi mohlo být obtížné převést první tranši finančních prostředků do všech členských států podle plánu, protože se očekává, že většina plánů bude schválena současně. Komise bude mít omezenou kapacitu půjčit si na trzích zhruba 45 miliard eur, které by byly potřeba k pokrytí 13 % předběžného financování nevratných grantů v rámci nástroje pro obnovu a odolnost. Na základě dostupných odhadů by Komise mohla získat pouze 15 až 20 miliard eur měsíčně na financování nástroje obnovy a odolnosti a je stále pravděpodobnější, že větší druhá várka členských států EU by mohla zůstat bez dotací až do konce roku rok, kdy zažívá dvojnásobnou pohromu v podobě opožděných dodávek očkování a evropských fiskálních zdrojů.
Náhoda nebo promarněná šance?
Po první hluboké recesi v první polovině roku 2020 nedávno zveřejněné údaje Národního institutu pro ekonomický a sociální výzkum (NIESR) ukazují, že návrat eurozóny na předpandemickou úroveň se očekává až koncem roku 2022. třetí vlna infekcí a problémy na straně nabídky v přístupu k vakcínám způsobily, že většina ekonomik EU zaostává za některými velkými obchodními partnery, jako jsou Čína a USA.
Předstihové ukazatele, jako jsou konečné hodnoty PMI IHS Markit pro eurozónu, však dávají naději, že současná recese nepřesáhne aktuální čtvrtletí, přičemž index PMI vzrostl na nejvyšší úroveň od roku 1997 a v dubnu 2021 se vyšplhal na 62,9. zrychlující se tempo očkování v celé Evropě a známky toho, že poslední vlna infekcí Covid-19, jak se zdá, již dosáhla svého vrcholu, podněcuje naděje na oživení ekonomiky tažené poptávkou ve druhém čtvrtletí tohoto roku a zejména po létě, kdy dojde k počátečnímu zotavení a Očekává se, že pro některé země budou vyplaceny finanční prostředky nástroje odolnosti.
Na základě aktuálních trendů zavádění očkovacích látek v EU a denních průměrných očkovacích látek mezi lednem a květnem v jednotlivých zemích jsme získali odhady očekávaného pokrytí populace na konci září a na konci prosince 2021; údaje, které jsme získali, jsou zhruba v souladu s projekcemi Bloomberg.
Ve většině členských států EU bude zavedení vakcíny nad 75 % celkové populace již do konce září 2021, tj. v době, kdy se očekává, že Komise vyplatí první tranši nástroje obnovy a odolnosti, zatímco několik Kohezní země ve střední a východní Evropě, tj. Bulharsko, Chorvatsko, Česká republika, Estonsko, Lotyšsko a Rumunsko, jsou v současnosti ohroženy zaostáváním.
Při pohledu do budoucna ke konci roku 2021 zůstanou při současné proočkovanosti pouze Bulharsko a Irsko pod hranicí 75 %, přičemž většina členských států EU dosáhne 100% proočkovanosti (obrázek 1). To nám umožňuje posoudit, které členské státy EU budou moci plně těžit z prvního vyplacení finančních prostředků EU, jak postupuje zavádění vakcín.
Obrázek 1: Projekce k 17. květnu 2021 procenta očkované populace podle členských států EU do konce září a konce prosince 2021
Tabulka 1 níže uvádí odhady vyplácení prostředků z Fondu obnovy a odolnosti, rozdělené podle grantů a půjček, spolu s odhadovanými měsíci potřebnými k dosažení 75 % celkové populace pokryté vakcínami proti Covid-19, což - podle předních představitelů infekčních chorob - je prahová hodnota umožňující návrat k normálu.
Tabulka 1: Přidělení facility pro obnovu a odolnost, předložení plánu obnovy a odolnosti a pokrytí vakcínou
Očekává se, že rozhodnutí Komise o tom, které členské státy EU obdrží finanční prostředky nástroje obnovy a odolnosti jako první, bude založeno na zásluhách, které zahrnují jak načasování předložení, a tedy schválení plánů obnovy, tak jejich soulad s 11. kritéria stanovená v nařízení o nástroji pro obnovu a odolnost, včetně především ekologických a digitálních cílů.
Jak ukazuje tabulka 1, Rakousko, Belgie, Dánsko, Francie, Německo, Řecko, Maďarsko, Itálie, Litva, Lucembursko, Polsko, Portugalsko, Slovinsko a Španělsko postupují vpřed, pokud jde o zavádění vakcín - od 17. května 2021 nejsou vzdáleni více než pět měsíců od cíle 75% pokrytí celé populace vakcínou - stejně jako při stanovování svých klíčových priorit s včasným předložením příslušných plánů obnovy a odolnosti. To zase pravděpodobně uvede do pohybu vyplacení 13% předběžného financování již na konci třetího čtvrtletí roku 2021. Očekává se, že pouze Itálie, Řecko, Polsko, Portugalsko a Slovinsko využijí plnou palebnou sílu obnovovacího balíčku nástroje pro obnovu a odolnost tím, že požádá o půjčky na doplnění stávajícího přiděleného grantu. To se může změnit, protože členské státy, jako je Španělsko, mohou stále zvažovat podání žádosti o úvěry v rámci nástroje obnovy a odolnosti až do konečného termínu v srpnu 2023.
Na druhé straně z 10 členských států, které dosud nepředložily své plány obnovy a odolnosti, Bulharsko, Česká republika, Finsko, Estonsko, Irsko a Rumunsko rovněž zaostávají, pokud jde o zavádění vakcín. Nejenže to bude mít dopad na schopnost jejich ekonomik rychle se zotavit, ale situace by mohla také ohrozit časový rámec pro vyplacení 13% předběžného financování daleko za třetí čtvrtletí roku 2021.
Závěr
Závěrem lze říci, že důkazy naznačují, že načasování počátečních plateb z fondu EU na obnovu v létě 2021 - za předpokladu, že předložené národní plány budou schváleny v očekávaném časovém horizontu a že ORD bude ratifikováno ve všech členských státech EU - se pravděpodobně náhodně shoduje. a ne zcela plánovaným způsobem se znovuotevřením většiny ekonomik EU díky nedávnému zavedení evropské vakcíny, což je dobrým znamením pro efektivní a včasné využívání evropských fiskálních zdrojů.
Pokud by Itálie, Španělsko, Řecko a Portugalsko v době evropské krize státního dluhu vyvolaly největší obavy trhů a evropských politiků, mohly by stejné země jižní Evropy jít tentokrát v EU příkladem. To platí nejen s ohledem na jejich nedávné zahájení zavádění vakcíny, ale zejména s ohledem na to, že berou vážně požadavky Komise na přidělení finančních prostředků EU na zelené a digitální priority budoucnosti a zároveň poskytují úplné podrobnosti o požadovaných reformních programech. .
Zatímco velká část pozornosti během pandemie Covid-19 a zavedení vakcíny v EU byla zaměřena na západní Evropu, malá pozornost byla věnována střední a východní Evropě, přičemž některé země v regionu stále zaostávají, když jde buď o vnitrostátní zavádění vakcín a/nebo připravenost fondu EU na obnovu.
Po pandemii Covid-19 se Evropa musí dívat na východ, nejen na jih. Pro instituce EU to bude důležitá zkouška nejen pro významné a nezbytné transformace z hlediska strukturálních reforem, klimatu a digitálních přechodů, ale především pro politické důsledky pro stabilitu evropského projektu jako celku.
Poznámka: Tento článek uvádí názory autorů, nikoli postoj EUROPP - European Politics and Policy nebo London School of Economics. Kredit vybraného obrázku: Evropská rada