Černý čtvrtek - krach na Newyorské burze vs současnost..
Článek níže je taková reportáž z průběhu největšího krachu na burze, 24.10.1929, kterému se říká i Černý čtvrtek.. Tahle velká hospodářská krize postupně zasáhla celý svět, kde na jejím konci v Evropě nastal vzestup fašismu..
Až zamrazí, kolik stejných průvodních jevů má tahle krize se současností:
- umělá prosperita na dluh, půjčky a hypotéky dostupné pro všechny
- růst akcí na burze na nesmyslné, produktu neodpovídající hodnoty
- přesun fyzického bohatství k nejbohatším vrstvám, lidi vlastnili jenom "papíry"
- rozvolňování tradic a morálky, Ku-Klux-Klan, neoliberalismus, dekadence, nekončící večírky
- neschopnost politiků, odvádění od problémů a jejich zlehčování, podsouvání zástupních problémů
- důvera lidu na minimu, nenávist k politikům, masové protesty, zatýkání
Byla to doba kdy I nejobyčejnější práce kráčela ruku v ruce se skvělými úspěchy. Fordova montážní linka postavila celou Ameriku na kola. V roce 1929 vycházel z továrny každých 24 sekund nový kus. Model T, zvaný plechová Lízinka změnil životní styl a tím změnil Ameriku. Vůz stál jen 295 dolarů. A díky dalšímu Americkému vynálezu - splátkovému prodeji, si ho mohla dovolit většina domácností. V roce 1928 už bylo 9 automobilů na 10 domácností. Mzdy napříč pracovními silami dramaticky rostli a společně s nízkým zdaněním to každé americké domácnosti zvyšovalo kupní sílu.
Rostoucí mrakodrapy na Manhattanu s více než 300 metrů nad Newyorskými třídami, kde dělníci beze strachu pracovali na posledních podlažích jednoho z inženýrských divů století - budově firmy Chrysler. Ta se právě stávala nejvyšší stavbou na světě. Zbudovali ji muži velmi riskantních povoláni, a to v pravou chvíli, aby se stala čnícím symbolem bouřlivých dvacátých.
Ale dole v přízemí na obchodních podlažích Wallstreetské burzy spekulanti pokračovali v nákupu akcií a podílů. Tak horečnatě jak bylo příznačné pro celé desetiletí. Zdáli se zcela zaslepeni jistotou, že se nic nemůže pokazit. Ale ve čtvrtek, 24. října 1929 bublina bez varování praskla. Všichni úprkem prodávali. Začala panika a ceny poplašně padali jak se stále více a více investorů pokoušelo prodávat své podíly. Na konci toho dne burza ztratila 4 miliardy dolarů. Začátkem dalšího týdne to bylo ještě horší. Kdo se dozvěděl tu správu chodil po ulicích jako ve snách. Mnozí brokeři, kteří prodávali akcie na marži, si půjčili peníze od bank aby nejdříve mohli nakoupit akcie oni sami. Banky nyní žádali peníze zpět. Aby brokeři mohli zaplatit museli se obrátit na své zadlužené zákazníky. Jediná cesta, jak dlužníci mohli zaplatit byl prodej jejich akcií za jakoukoliv cenu. Panikou zasažení brokeři a investoři prodali přes 16 milionů akcií za jediný den, který vstoupil do dějin jako černý pátek. Ceny akcií se propadli o 14 miliard dolarů. Panovalo rozhořčení nad tím, jak obchodníci hráli s penězi, které nebyli jejich.
Obyčejní pracující lidé viděli, jak jejich investice vyletěli do vzduchu ve víru šílenství. Ani slavní a bohatí nebyli toho ušetřeni.. Jack Dempsey, přeborník těžké váhy přišel o 3 miliony, tedy o většinu toho, co si vybojoval. Okamžitě po černém pátku všichni, kdo měli úspory v bance, běželi, aby si je vyzvedli, protože se báli že o ně přijdou. Tváří v tvář tomuto runu na jejich rezervy v hotovosti a neschopny získat zpět půjčky zbankrotovaným spekulantům, byli banky nuceny zavřít a sami vyhlásit bankrot. Mnozí přišli o celé životní úspory a neměli žádné prostředky, aby se vyrovnali s krizí. Ti, kdo marně žádali půjčku od banky, aby přestáli bouři, byli nuceni zavřít a tisíce dělníků zůstalo na dlažbě. Otcové, kteří ztratili své domovy měli zmučený výraz mužů, co pro své rodiny selhali.
Velký krach vyslal šokové vlny do hospodářství celého světa. Americké banky, které půjčili peníze Evropě, aby se po Světové válce v dlouhém procesu postavila na nohy, žádali půjčky zpět, ve snaze udržet se na vodě sami. To vedlo k hospodářskému útlumu v zahraničí. Americké banky nebyli schopny získat zpět peníze, které potřebovali jako prostředek vlastního ozdravení. Jak se bída prohlubovala, prezident Herbert Clark Hoover povolal nejbohatšího muže Ameriky, naftového magnáta Johna D. Rockefellera v naději, že jeho útěšná slova pomohou pozvednou sebevědomí národa.
"V těchto dnech mnozí upadli na duchu. Během 93 let mého života krize přicházeli a odcházeli. Prosperita se vždycky vrátila a vrátí se zas."
Hoover tvrdohlavě trval na tom, že útlum je jenom dočasný. Přijal delegaci obchodníků a prohlásil "Pánové, přicházíte s 60denním zpožděním. Už je po krizi.". Důvěra lidu v prezidenta mizela. Ten tedy povolal vyhlášeného ekonoma profesora aby se s ním objevil ve filmovém týdeníku. Nikoho to však moc nepřesvědčilo.
"Tato země má velké štěstí, že jí v tuto chvíli stojí v čele tak znamenitý duch jako je prezident Herbert Hoover"
Jak se krize prohlubovala, mnozí občané začali Herberta Hoovera nenávidět. Kdysi symbol obchodní prosperity, se nyní stal obětním beránkem pádu. Jeho prohlášení že nikdo nehladoví a vandráci jsou lépe živeni než kdykoliv jindy bylo považované za kruté a necitlivé. Vypadalo to že jeho zřejmá snaha zachraňovat podniky a banky zatím co jednotlivci byli odkázáni na to aby dělali co umí, potvrzovala jeho bezcitnost. Slovník se obohatil o nová slova. "Hoovřina" pro polévku z vývařovny a "Hooverovi" pro slamy kde lidé žili ve zbitých budovách.
Zoufalé mladé páry se pouštěli do vyčerpávajících tanečních maratonů vnichž ten kdo zbyl si odnášel domů peněžitou odměnu. I když většina i těchto i ve spánku tančících párů tam chodila z jediného důvodu - jejich vyčerpání bylo odměňováno jídlem zdarma..
Nejbohatší země světa nebyla schopna nakrmit všechny své občany.
Některé lépe situované ženy v domácnosti se sdružovaly, aby společně pomáhaly hladovějícím. Nakupovaly v potravinách jeden nákup pro sebe a druhý zaplatily rodinám v nouzi. Dobrovolníci pak jídlo roznášeli. Tohle "Podělte se o jídlo" jak se tomu říkalo byl systém založený na náhodě ale bez jakékoliv vládní pomoci. Prezident si nemyslel, že by to měl podporovat, protože byl přesvědčený, že ozdravení je už za rohem a přivedl si vedoucího analytika Rogera Babsona aby mu to potvrdil.
"Všechno ukazuje na to, že obchod je všeobecně v bodu obratu. Půjdu ještě dál a řeknu, že rok 1931 přinese ty největší příležitosti, jako žádný jiný, po celou generaci."
Předpověď se hrozně mýlila. I počasí bylo neklamným znamením horších časů, které přijdou.
Píseň "Projdeme žitem" mělo napovídat příchod lepších časů. Čím bylo hůře, tím byli filmové týdeníky sentimentálnější. Bylo to vypočítáno jako pokus o povzbuzení ducha a působilo to. Roztomilou holčičku vystřídá sbor hezkých děvčat šplhajících na naftové věže, které daly Americe bohatství. Populární kultura hrála důležitou roli v tom, jak vytáhnou Spojené Státy z traumatu krize.
Nejpopulárnější podobu zábavy byl na přelomu desetiletí film. Většina Američanů viděla alespoň jedno představení týdně, takže týdenní návštěvnost dosahovala sta milionů. V pěti tisících filmech natočených během krize byli návštěvníci kina přenášení do krajin, které vlastně ani nepoznali těžké časy. Rovněž filmové týdeníky připomínali Američanům, že ač se budoucnost zdá jakkoliv pochmurná, stále žijí v zemi velkých úspěchů. Bez ohledu na krizi americký technický duch je stále na výši. Empire State building se stala nejvyšší budovou světa a dál se stavěli velké zaoceánské lodě.
Od vrcholu prosperity v roce 1929 do nejhlubší krize 1932,
- muselo 9 000 bank zavřít nebo zbankrotovat,
- 100 000 podniků zmizelo,
- národní produkt klesl na polovinu, z 80miliard dolarů v roce 1929 na 40mld v roce 1932,
- nezaměstnanost vzrostla z 3,2 % na 25 %, nejméně každý čtvrtý dělník přišel o práci.
Násilí propukalo po celé zemi. Skupiny nezaměstnaných útočili na místní úřady kvůli nedostatečným podporám. Lidé pořádali hladové pochody a vznikali nepokoje kvůli podmínkám bydlení.
Byli to však váleční veteráni, kdo se zasloužil o tragický protest s největší publicitou. V létě 1932 17tisíc nezaměstnaných válečných veteránů a 30tisíc jejich rodinných příslušníků a přátel táhlo na Washington, aby žádal okamžité proplacení bonusů které byli splatné až v roce 1945. V roce 1917 jsme byli hrdinové, teď jsem pobudové, poznamenal jeden veterán hořce. Když se pochodující vrátili do tábora, Hoover povolal jednotky proti nepokojům vedené generálem Douglasem MacArthurem za asistence majora Dwighta D. Eisenhowera, aby prostor vyčistili. V následujících bojích byla zraněna více než stovka protestujících. Filmový týdeník zachytil hluboce pobuřující podívanou, při níž americká armáda střílela na americké občany. Veteráni se vrátili později, táhli na schody samotného Capitolu a zpívali při tom Pojďme jim ukázat, že jsme Američané. Hooverova popularita klesla ještě více. Kolem roku 1932 mu voliči dali nedůvěru a zvolili velkou většinou Franklina Delano Roosevelta. 13leté období republikánského prezidentství bylo u konce.
4. března 1933 Franklin D. Roosevelt složil slib jako americký prezident. Roosevelt přesvědčil národ, že krize bude překonána. Celá země poslouchala jeho projev ke sjednocení všech sil.
"Dovolte mi abych prohlásil, že podle mého pevného přesvědčení, jediná věc, které bychom se měli obávat je strach. Musíme mít přísný dohled nad veškerým bankovnictvím, úvěry a investicemi. Spekulacím s penězi druhých lidí musí být konec."
První, co nový prezident udělal, bylo, že si vzal na starost bankovní systém, který se vymknul kontrole. Každou banku v zemi zavřel na čtyři dny, v nichž byli její účty prověřeny. Pouze ty, které měli účty v pořádku a dostatek likvidity, dostaly povolení znovu otevřít.
12. března, v prvním ze svých plamenných vystoupení, mluvil přímo k americkému lidu a ujistil ho, že nyní jsou již banky bezpečné a nadále není žádný důvod vybírat vklady.
Když se během následujícího týdne banky znovu otevřely, bylo uloženo více peněz, než bylo před tím vybráno. Bylo po bankovní krizi.
Všichni kdo přežili bouře, které přišli ještě po velké krizi
1929 si nadosmrti pamatovali na léta která ji předcházela. Duhově zářivá, plná
večírků na celou noc, neodpovědné ale nádherné desetiletí.. Bouřlivá dvacátá.
PS: zajímá vás jak se připravit na krize, inface, ekonomické recese a jak jim úspěšně čelit? Čtěte zde - Jednoduchá a elegantí cesta k fyzickému zlatu a stříbru pro každého..
Autor: Michal